Když se řekne „Evropa“, co se mi první náhodně vybaví? Krajina vlaků, baroka a vějíře rozmanitých, ale většinou příbuzných jazyků. Krajina luk, polí, lesů, řek, velehor i mořských zálivů. Rozmanitost kultur, které bychom neměli zadusit uniformitou, ale vědomě o ni pečovat, aby se neutopila v obrazovkách. Co bych tedy viděl jako zásadní body, nad kterými by bylo dobré se v rámci budoucnosti Evropy zamyslet?

V Chomutově proběhlo první společné jednání výborů pro národnostní menšiny Ústeckého a Karlovarského kraje. Jako místo setkání jsme si vybrali historickou budovu radnice, kde se naše diskuse zaměřila na aktuální výzvy, mezi které patří příchod uprchlíků z Ukrajiny a boj proti nenávisti v naší společnosti.

Všemožné reportáže z konference a pozitivní zpětná vazba na krajskou konferenci ReVize 1.0 zní celým regionem. Celou akcí se linula chuť změnit v několika oblastech současné směřování skokově, téměř revolučně, protože pozvolná změna nejspíš nestačí. V panelové diskusi, které jsem se zúčastnil, zazněl zajímavý dotaz: "Není v oblasti lázeňství na místě mluvit o takzvané 'Disruptivní inovaci', tedy o radikální změně technologie, nebo celého procesu?" Následně na konferenci zazněla slova o upadajícím odvětví, či o tom, že lázeňství je skoro mrtvé. To poslední je, prosím, nepochopení a díky tomu také nebezpečný nesmysl.

V roce 2024 to bude 5 let od zápisu Krušnohoří/Erzgebirge na Seznam UNESCO a 3 roky od zápisu Slavných lázeňských měst Evropy, v průběhu těchto let kraj intenzivně podporoval města a obce v realizaci jejich projektových záměrů a v této podpoře neustává.

V roce 2023 provedl Národní ústav duševního zdraví, ve spolupráci s Českou školní inspekcí unikátní pilotní Národní monitoring duševního zdraví žáků základních škol v České republice. Z průzkumu vyplynulo, že více než 40% dětí vykazuje známky střední až těžké deprese a 30% vykazuje známky středně těžké až těžké úzkosti.